political philosophy, intellectual philosophy, philosophy of ideas
3
Scopus Publications
Scopus Publications
Will Olomouc Fall Down? The City Conservation Area in the Tangle of Local Politics of Late Socialism Adéla Rádková Soudobe Dejiny, 2024 Tato studie propojuje historii pamtkov pe a urbanismu sregionlnmi politickmi djinami. Autorka se zamuje na sprvu Mstsk pamtkov rezervace Olomouc v obdob pozdnho socialismu, s drazem na osmdest lta minulho stolet. Rekapituluje vvoj pamtkov rezervace vmetropoli stedn Moravy od zatku padestch let, postupujc chtrn tamn zstavby a narstajc problmy jejch obyvatel sbydlenm, jako i regulovanou kritiku tto situace vregionlnm tisku od konce edestch let. Jako klov moment je exponovno zcen sti inovnho domu vhistorickm jdru Olomouce v roce 1987, kter symbolizovalo jeho zanedban stav. Udlost byla medializovna vpopulrnm celosttnm tdenku Mlad svt a vnmna jako dsledek dlouhodobho neeen havarijnho stavu budov i neefektivn sprvy, co vyhrotilo napt mezi mstnmi politickmi elitami a vedlo kjejich personlnm obmnm. Autorka podrobn analyzuje vztahy mezi vedenm msta a okresnmi i krajskmi orgny, kter mly zsadn vliv na politick rozhodnut a alokaci finannch prostedk na rekonstrukci historickch budov. Krom politickch a sprvnch konflikt odkrv ir problmy spojen sochranou kulturnch pamtek vobdob normalizace, jako byl nedostatek finannch a materilnch zdroj, pracovnch sil a stavebnch kapacit. Dle zkoum rzn strategie, kter mstn sprva uplatnila, aby zskala podporu vych orgn pro zchranu olomouckho historickho centra. Vsledky rozboru ukazuj na obecnj strukturln problmy pamtkov pe v socialistickm eskoslovensku, kde nedostaten politick vle a chronicky poruchov ekonomika komplikovaly efektivn ochranu a obnovu kulturnho ddictv. lnek tak nabz pohled na dynamiku politickho a sprvnho rozhodovn v oblasti pamtkov pe a na konkrtn kroky, kter byly podniknuty ke zlepen stavu olomouck pamtkov rezervace vposlednch letech komunistick vldy v eskoslovensku.
A Cure for Party Disorders Adéla Rádková Filosoficky Casopis, 2021 According to Douglass Greybill Adair’s influential interpretation, when James Madison was formulating his famous theses on the benefits of a large republic, he was influenced by his reading of David Hume’s essays. However, as far back as the 1980s, Edmund Morgan sharply criticized Adair, claiming that Madison had only been inspired by his political career and not by the reading of theoretical works. In addition, Morgan attempted to show that Hume’s and Madison’s theories of partisanship only give the appearance of being similar, while in reality they contradict one another. The intent of this article is to show that Morgan’s much discussed critique is based on a misleading interpretation of Hume’s theory, and that Madison truly found inspiration in his reading of the philosopher’s works. By analyzing not just Hume’s essays but other of his writings, the author also proves that this influence on Madison is much greater than the traditional interpretive literature has taken into account.
Hume’s influence on Madison’s policy of religious tolerance Adéla Rádková Pro Fil, 2018 Clanek ma za cil ukazat podobnosti mezi Humovou a Madisonovou politickou filozofii v oblasti politiky naboženske tolerance. Humův kritický postoj k cirkvim a k naboženstvi je dnes v interpretacni literatuře velmi znamý. Casto se vsak zapomina na důsledky, ktere z tohoto postoje plynou pro jeho politickou filozofii. Hume se totiž na mnoha mistech sveho rozsahleho filozofickeho dila (kam je třeba řadit i jeho Dějiny Anglie a mnohe eseje) zamýslel nad otazkou, jak řidit stat nabožensky roztřistěný do cirkvi a sekt. Podobně se i jeden z nejvýznamnějsich otců zakladatelů, James Madison, obaval nazorově roztřistěne spolecnosti; přicemž co do důvodů i řeseni tohoto problemu je patrna podobnost mezi jeho a Humovými myslenkami. Hume i Madison shodně považovali za zdroj lidske tendence ke stranictvi lidskou přirozenost a řeseni teto stranickosti spatřovali jednak v ustaveni statu na co nejsirsim uzemi, a jednak v co největsi miře tolerance rozlicných nazorů i v naboženských otazkach. Oba argumentovali tim, že se v dějinach prakticky ukazalo jako nejucinnějsi pravě zavedeni co nejsirsi naboženske tolerance. Kromě toho Madison použiva stejne metafory a výrazy ve stejnem kontextu jako Hume. Humův vliv na Madisona v otazce naboženske tolerance tak nelze při interpretaci intelektualnich zdrojů Jamese Madisona dale přehližet.
